Zajímavosti o loukách

Jak řešit plevelné stádium ve vývoji květnaté louky

Je třeba říci, že zakrytí půdy rychle rostoucími jednoletými plevely z půdní zásoby není na újmu vývoje louky. Naopak, tento přirozený kryt půdy udržuje vlhké mikroklima podporující vzcházení semen lučních rostlin. I silně zaplevelené porosty jednoletými a ozimými plevely (např. merlíky, heřmánky, ježatkou) umožňují rozvoj louky. Samozřejmě je třeba tyto plevele během květu posekat, asi 5 cm nad zemí a z porostu odstranit, aby vzcházející rostliny měly dostatek světla k růstu. Fáze plevelů a sečí se během zakládání střídají a tak postupně vzcházejí jednotlivé druhy lučních rostlin.

Pro další dobrý vývoj louky jsou opravdu nepříznivé jen některé vytrvalé plevele. K nejúpornějším patří širokolisté šťovíky, které zůstávají v louce a nepříjemně ovlivňují vzhled porostu. Boj s nimi je zdlouhavý a většinou spočívá v likvidaci každé rostliny zvlášť. Méně obtížné a z louky postupně se vytrácející jsou z vytrvalých plevelů pýr plazivý a pcháč oset. Tyto plevele lze potlačovat častějším sečením. Nesmíme na tomto místě zapomenout zmínit i jetel plazivý, který není obvykle řazen mezi plevele. Tato rostlina je silně expanzivní a v nově zakládaných loukách dokáže rychle ovládnout prostor. Jeho odstranění z porostu je téměř nemožné.

První rok po výsevu je nejobtížnější úsek zakládání květnaté louky. Mnoho zákazníků je tímto plevelným porostem zaskočeno, přímo znechuceno. Důvodem jsou obavy z posměchu svého okolí, co že to na své zahradě pěstují. Řešením může být častější sekání plevelů, které jako strniště vypadají úhledněji.

Termín výsevu

Je často diskutovaným tématem. Doporučit jeden univerzální vhodný termín pro výsev květnaté louky není možné. Vždy bude záležet na dešťových srážkách po zasetí. Jako nejvhodnější v běžných půdních podmínkách se jeví jaro od dubna do června. Kdy semena využijí ještě zimní vláhy, stoupajících teplot a pravděpodobně je též zavlaží i medardovské deště. V suchých oblastech a na velmi lehké půdě bude lépe zakládat louku z podzimního výsevu, aby semena mohla využít zimní vláhu, která na jaře rychle mizí.

Urychlit vzcházení v zahradních podmínkách zálivkou by pravděpodobně znamenalo mít kvalitní soustavné zamlžování, které by se podobalo přirozenému dešti. Jednorázové zálivky nejsou příliš účinné a spíše dochází k vyplavení semen a utvoření škraloupu.

U porostů pěstovaných jako „přírodní“ není zálivka vhodná. Neboť již od počátku musí stanoviště porost formovat svými podmínkami.

Na malých plochách je možné podpořit vzcházení položením rychlící netkané textilie. Pomůže zadržovat vlhkost i teplo a zlepší a urychlí vzcházení semen.

Druhové složení směsí semen

Do volné krajiny se vždy budeme snažit druhové složení louky přiblížit okolním porostům nebo rekonstruovat porosty zaniklé. V intravilánu obcí se otvírá široká paleta možností složení druhově pestrého lučního porostu s ohledem spíše na estetiku porostu.

Mnoho lidí posuzuje kvalitu a krásu louky především opticky – podle její pestrosti. Povšimnou si tedy jen některých nápadných druhů rostlin, které v daném ročním období převládají a dávají louce barvu a výraz. Typickou ukázkou jsou kopretiny, které jsou téměř symbolem louky. Základní výraz louky je možné modelovat v širším rozsahu dalšími nápadnými druhy. Tímto směrem nyní zaměřujeme svou pozornost. Dalšími výraznými druhy rostlin jsou například – knotovka červená, jetel luční červenokvětý, len vytrvalý, chrastavec rolní, svízel syřišťový a povázka, šalvěj luční, zvonek rozkladitý, řebříček obecný, jestřábník oranžový, pampeliška srstnatá, kozí brada luční a některé další.

 

Vysvětlení, jak určujeme zastoupení jednotlivých druhů semen v osivu květnatých luk

Možná Vás v letošním katalogu zaujme uvedení procentuelního zastoupení jednotlivých druhů rostlin v lučních směsích. Budete o tom asi přemýšlet a říkat si, že Vám to někde tak úplně nesedí, a mít na zastoupení jednotlivých druhů semen jiné názory. Pro vysvětlení uvádíme faktory, ze kterých vycházíme při tvorbě semenných směsí.

 

1.Hmotnost semen jednotlivých druhů rostlin

Porovnání velikosti semen některých lučních rostlin s pšeničným zrnem (největší vlevo).

Ve skutečnosti jeden čtvereček odpovídá 1 mm

1) zvonek okrouhlolistý, 2) pšenice špalda,3) rozchodník veliký, 4) jitrocel kopinatý, 5) hvozdík kropenatý, 6) jílek vytrvalý, 7) hořec hořepník,

8) mateřídouška vejčitá, 9) zemežluč okolíkatá, 10) hlaváč šedavý, 11) mrkev obecná lesní, 12) černohlávek obecný, 13) řebříček obecný,

14) ostřice pašáchor, 15) kopretina bílá, 16) ostřice česká, 17) psineček tenký, 18) bojínek hliznatý, 19) jestřábník oranžový, 20) štírovník růžkatý, 21) psárka luční, 22) jetel podhorní, 23) bukvice lékařská, 24) kostřava červená,25) chrpa luční, 26) kmín kořenný, 27) jahodník obecný, 28) šalvěj luční, 29) kakost krvavý, 30) kozí brada luční, 31) svízel syřišťový, 32) smolnička obecná, 33) kyseláč luční, 34) hrachor luční,35) celík zlatobýl

Jednotlivé druhy rostlin mají různé hmotnosti semen. Ta nejtěžší váží až 10 000krát více než semena nejlehčí. O tom se můžete přesvědčit i v Indexu seminum, kde je u jednotlivých druhů rostlin uvedena hmotnost jednoho tisíce semen (HTS).

2.Vzcházivost semen

Většinou platí zásada, že čím je semeno menší, tím má větší nároky na určité speciální podmínky pro vzejití (např. hloubka zasetí, půdní vlhkost). Je to důsledek toho, že je energie vzcházení malých semen menší. Malá semena také neobsahují tolik zásobních látek jako semena velká. Proto může být velkých semen v lučním osivu na počet méně, než semen malých. Vzcházivost tak částečně vyrovnává rozdíly v hmotnosti semen.

 

3. Rychlost počátečního vývoje rostlin a jejich konkurenční schopnosti

Zpočátku rychle rostoucích, agresivních druhů rostlin musíme dávat do směsí osiv jen pomálu. Například takový řebříček obecný by zcela ovládl plochu.

 

4.Dostupnost osiva

Z různých důvodů není každoročně dostatek osiva všech potřebných druhů rostlin do směsí osiv.

Důvodem je hlavně průběh počasí během roku. Každé rostlině vyhovuje trochu jiný příděl srážek, teploty a další povětrnosti. Klasickým příkladem jsou vikvovité rostliny – jeteloviny, které dají pěknou úrodu zhruba jednou za pět let. Naštěstí, si jejich semena ponechávají velkou klíčivost po mnoho let. Díky tomu nám semena vystačí do další sklizně. Většina druhů rostlin má semena s kratší dobou klíčivosti, něco mezi 2 – 3 roky. Takže jsme závislí na každoroční úrodě.

Ne všechno, ale ovlivňuje počasí. Tak třeba takový hezký barevný ptáček stehlík, radost se na něj podívat. Když, ale přiletí velké hejno těchto hezkých ptáčků, nezbyde ze semen chrpy mnoho. Tak jsme si řekli, že když vypěstujeme větší porost, bude více semen a úroda zbyde na všechny. Tedy na stehlíky i na nás. To byl omyl. Stehlíci se patrně nějak domluvili a o to větší hejna přilétla. S pěstováním chrp jsme neskončili a naše vytrvalost byla loni odměněna. Během léta kroužili na obloze častěji dravci a po několika letech byla pěkná úroda semen chrpy.

Některé rostliny se rozšiřují díky větru a mají semena přizpůsobená k letu. Je v tom kus romantiky a krásy, takové chmýří odlétající a plující vzduchem při mírném závanu větříku. O to složitější je tato semena polapit, sklidit. Když jsou bezpečně držena uvnitř zákrovních listenů, nejsou ještě zralá. A když vytvoří nadýchnuté bílé kuličky, odlétají při každém prudším pohybu. Loni jsme těmto „chmýřatým“ semínkům věnovali hodně práce a sbírali je ručně. V letošním roce, díky tomu, máme k dispozici slušné množství semen pampelišky srstnaté, kozí brady východní, jestřábníku oranžového a dalších.

Ani přírodním rostlinám se nevyhýbají nemoci a škůdci, především v monokulturách. Tak také dochází ke snížení sklizně u některých druhů  rostlin.

Z uvedených důvodů proto musíme každý rok trochu měnit složení lučních osiv, přizpůsobit se sklizním v daném roce. Přesto osiva pro založení květnatých luk obsahují každý rok velký počet druhů rostlin. Vzhledem k popsaným výkyvům v úrodnosti vznikají ročníkové odlišnosti ve směsích osiv, podobně jako se liší  jednotlivé ročníky vína chutí.

Z hlediska širších souvislostí, se tak částečně do složení směsí osiv odráží přirozená nabídka semen jako důsledek nepřetržitého vývoje. Ani v přírodních porostech se totiž každoročně nesemení všechny rostliny stejným dílem a tak dochází k přirozenému formování porostů.

Jako asi při každém tvůrčím procesu nejsme beze zbytku spokojeni. Květnaté luční osivo je určitým kompromisem mezi naším přáním, napodobit původní přírodní společenství a přiblížit se rovnovážnému stavu, a mezi dostupností jednotlivých druhů semen.

A tak nám do dalších let zůstává mnoho představ a tužeb, jak vypěstovat květnaté louky ještě krásnější.