Vzcházivost je dána klíčivostí a můžeme ji ovlivnit podmínkami, které vytvoříme pro zasetí semen do půdy. Samozřejmě se zvyšuje s kvalitním zasetím, především se správnou hloubkou uložení v půdě pod povrchem, s pevným lůžkem pro semeno. Před setím kypříme jen mělce, na hloubku uložení semen, aby spodní vláha vzlínala k semenům nekypřenou půdou a načechraná vrstva půdy nad semeny vláhu nepropouštěla dále k povrchu. Hlavním předpokladem dobrého vzcházení je dostatek přirozené vláhy.
Semena většiny druhů lučních rostlin vyčkávají se svým naklíčením, až budou vědět, že přijde období dešťů. Dokonce je někdy ke klíčení nevyprovokujeme ani umělou zálivkou. Proto zalévání zaseté louky není příliš účinné, někdy spíše ke škodě, neboť se semena mohou vyplavit. Pokud tedy zaléváme, je třeba soustavného jemného mlžení.
Vzcházení osiva směsi květnaté louky probíhá postupně. První jsou jeteloviny a trávy, brzy po nich např. kopretiny, silenky, hvozdíky, jitrocel atd. Daleko později a nepravidelně ostatní druhy – většina pryskyřníkovitých, hluchavkovitých, zvonků, violek atd.
Vzcházivost osiva tedy nemůžeme dopředu přesně předpokládat, a proto nám zde vzniká ta pravá alchymie sestavování lučních směsí, vycházející z empirických poznatků a z dlouholetých zkušeností.
Počet semen v 1 g a potřebné množství semen pro založení louky
U lučních rostlin kolísá počet semen v 1gramu od 100 tis. (zvonky, zeměžluč) až po 20-25 kusů (vikve, řepík, krvavec menší). Obvyklá hodnota je kolem 10.000 až 1.000 semen v 1 gramu. V dospělosti se však na 1m2 vejde většinou jen několik desítek rostlin. Rezerva je tedy dostatečná při méně přesném ročním setí 2 g na 1m2 nebo při přesnějším setí zemědělskou sečkou 1 g na 1m2.
Rychlost vývoje rostlin po vzejití
Rychlé druhy brzy narostou do větších rozměrů, obsadí prostor, který pak už není k dispozici pro ty pomalejší. Do směsí se proto musí zařazovat jen v omezené míře, nebo vůbec ne. Patří sem především trávy šlechtěné na píci. Rychlé jsou také jeteloviny, řebříček, jitrocel kopinatý, částečně i kopretina. Z jarních výsevů tyto druhy často stihnou na podzim téhož roku poprvé vykvést.