Klasickým náčiním je kosa. Dobře vyklepaná a nabroušená v rukou zkušeného sekáče nebyla asi zatím překonána. Na malé zahrádce postačí srp. Oba tato tradiční nástroje jsou značně náročné a na přípravu k sekání a údržbu. Samotné sekání je pak otázkou cviku a citu. V dnešní době je již obtížné se tomuto umění od někoho naučit. Proto nejdostupnější se jeví travní sekačky. Lze je s úspěchem požít k zapěstování a sečení květnatých luk. Jen je třeba si dát pozor na některé technické parametry.
Vlastnosti travní sekačky
Možnost sekat nejméně 5cm nad povrchem půdy. Protože většina lučních květin tvoří své pupeny a rozvětvení nad povrchem půdy a velmi nízká seč by je poškodila.
V případě velkých pozemků bude vhodné využít dostupnou zemědělskou mechanizaci. Má-li však louka zůstat květnatou oázou v krajině, je nutné provádět sečení šetrně. Dnešní sekačky tažené sinými traktory mají široký záběr a jezdí rychle. V době obvyklé 1. seče během června se lučním porostu schovávají mláďata ptáků a zvířat. Proto je vhodné nechat část louky neposekanou a seč dokončit až koncem července. Rovněž je velmi žádoucí jezdit pomalu, případně procházet sekanou plochu a vyplašit zvířata nebo místo s mládětem nebo hnízdem neposekat. Mláďata většinou sama před traktorem neutečou. Jejich instinkty jim velí přitisknout se k zemi a znehybnět. Jenže při střetu s technikou jim toto chování život nezachrání…
Základní zásady jsou obdobné jako pro malé sekačky. Jen zde sečeme na vyšší strniště.