Louky, meze a stráně jsou bohatou klenotnicí léčivých bylinek a našeho domácího zeleného koření téměř po celý rok. Na výslunných stráňkách můžeme najít mateřídoušku, dobromysl, řepík nebo jahodník obecný. Všechno chutné bylinky pro častější pití a kromě řepíku také vhodné do nejrůznějších pokrmů jako koření.
Na téměř všech původních loukách, najdeme jitrocel kopinatý – výborný na kašel, ženské bylinky kontryhele a řebříčky, na bolení zubů černohlávek a také třeba svízel syřišťový nebo lnici květel.
Vlhké louky nabízejí tužebník jilmový, rdesno hadí kořen nebo krvavec toten. Znalý bylinkář nebo paní kořenářka by jistě vyjmenovali bylinek mnohokrát více a proto jim nebudeme lézt do zelinek.
Jako pěstitelé rozličných přírodních rostlin pro zakládání květnatých luk se raději vrátíme k našim zkušenostem. Pěstování léčivých rostlin na záhonech je obvyklé už velmi dlouho.
Jak je to ale s výsevem léčivých bylin v louce?
Platí zde stejné zásady jako pro ostatní rostliny. Přírodní léčivky jsou rostliny většinou vytrvalé s pomalým počátečním vývojem. V zapojené louce nebo trávníku nemají obvykle šanci vzejít z vysetých semen.
Semena léčivých rostlin proto musí být součásti osiva pro založení květnaté louky. V louce se uplatňují vzájemné vztahy mezi rostlinami. Svůj vliv má stanoviště a počasí v době zakládání. Proto ne vždy se objeví všechny vyseté bylinky. Z prvních bylinek už v roce zasetí můžeme pozorovat jitrocel kopinatý a řebříček obecný. Velmi pomalý je petrklíč jarní. Nejprve si počká až jeho nabobtnalá semena v půdě přemrznou, a pak teprve začne klíčit. V louce vykvete nejdříve za 3 roky nebo spíše později. Ještě vzácnější bylinkou na vyseté louce je zeměžluč obecná. Její semínka se podobají prachu. Pro úspěšný vývoj rostliny potřebují zapadnout na povrch půdy a zároveň být na světle a ve vlhku. Když se na podzim objeví pravidelné růžičky listů, není zdaleka vyhráno. Zeměžluč může vymrznout a vůbec nevykvést. Když úspěšně přezimuje, vykvete v dalším roce jemnými růžovými kvítky. Zeměžlučový čaj je velmi hořký a udělá radost jen člověku, kterému přinese úlevu od jeho obtíží.
Od této krásné a poněkud nechutné bylinky se dostáváme k léčivé síle všech rostlin bez rozdílu. Ať je zařazena mezi léčivé byliny nebo ne. Je známou pravdou, že i pouhé slovo může pomoci, může léčit. Každá rostlina může být svou existencí léčivá, aniž ji utrhneme. Krásu nám rostliny darují při setkání a některé navíc přidají i vůni. Tak v přeneseném smyslu slova platí dokonale stará modrost: “Není bylina, aby na něco nebyla“.
Klasické léčivé bylinky můžeme uchovat na nepříznivé období usušením, živou krásu rostlin lze částečně uchovat obrazem a slovem. V obou případech, ale skladováním rostliny něco ztratí. Proto je lépe připravovat čaje z čerstvých bylin a radovat se z vzácné pomíjivé krásy živých rostlin.
Tipy na výsadby léčivých bylinek a koření
Grilovací koření – dobromysl obecná – „OREGÁNO“, mateřídouška vejčitá, pelyněk pontický, šalvěj lékařská, bedrník, libeček lékařský
Vůně bylinkového thé – bylinky pro častější pití – jahodník obecný, řepík lékařský a vonný, dobromysl obecná, meduňka lékařská, máta peprná i kadeřavá