Když se díváme na louku ze stoje, je to pohled na les z výšky. Krásný, když svítí slunce, lehce pofukuje větřík nebo se na stoncích a stéblech rostlin třpytí kapky rosy nebo deště. A co teprve když přilétnou motýli, včely a čmeláci. Pokud se dostanete na částečně posekanou louku, otvírá se pohled do porostu, který připomíná prales. Nejlepší poloha na procházku v lučním lese je vleže. Pojďme se chvilku procházet a zapomenout na spěch a starosti. Můžeme se procházet v lukách daleko od města nebo také na Vaší malé loučce na zahrádce uprostřed města.
![sarance](http://plantanaturalis.com/wp-content/uploads/2015/03/sarance-300x163.jpg)
Dostali jsme se do střední výšky louky. Do míst kde se stonky rostlin větví, jsou porostlé listy a kde se skrývají zelená poupata budoucích barevných květů. I zde se to hemží nejrůznějšími tvorečky. Stačí jen chvilku pozorovat. A támhle na listě vatový chomáček chrání něčí vajíčka nebo larvy.
Na rozkvetlé květy je krásný pohled i odspodu. Ty, které jsou brácené nahoru k slunci, vypadjí trochu tajemně, jejich sluneční strana je nám skryta. O to úchvatnější je pohled na krajku proplétajících se
květů a listů. Je tu velmi čilý letecký provoz doprovázený nejrůznějším bzukotem. Teď jakoby přílétalo něco obvzlášť velkého, takový bzukot! Poštěstilo se Vám uvidět zlatohlávka nebo jiného většího brouka.
![brouk1](http://plantanaturalis.com/wp-content/uploads/2015/03/brouk1-300x169.png)
Když se oči unaví sledováním tohoto drobného světa, nechte je osvěžit se nekonečnem oblohy a plynoucími oblaky. Možná se Vám povedlo chvilku zapomenout na své okolí a přes louku vejít do svého vlastního nitra. Možná Vám tahle chvilka zůstane schovaná na časy horšího počasí, až louky nepokvetou, až budete chtít chvilku odpočinout.