Jsme obklopeni informacemi a zmenšuje se nám svět. Zprávy z médií nám napínavým způsobem líčí nicotnosti, ale skutečný lidský, vnitřně prožívaný, tvořivý život nepostihují.
Naše pole s léčivými a lučními rostlinami je hojně navštěvováno jak obyvateli Markvartic, tak milovníky květin a našimi zákazníky. Máme-li chvíli času, dáme se s nimi do řeči. Tak se dozvídáme, že cosi příznivého v těch našich políčkách na ně působí, že je to tam uklidňuje nebo zase dává inspiraci. Snad k tomu přispívá i přirozené plošné členění s hlavní cestou prostředkem, jakousi páteří s ovocnými stromy jako obratli, a potom se sítí cest postranních, členící toto pole k podobnosti lidského těla. Snad i hlavu – fóliovník s boudou na nářadí, a zažívání – kompost, u nás najdete na těch správných místech. A srdcem je, v horní třetině vlevo od osy, maringotka pro naše pracovnice, které zajišťují životní podmínky všem rostlinám. Toto jsme si uvědomili teprve nedávno a samotné nás to velmi překvapilo! Celé Markvarticko je navíc oázou klidu a nedoléhá sem ani neustálý hluk z frekventované silnice u Sobotky. Jen občas, před deštěm, houká vlak, což je důležité k předpovědi počasí nebo k předpovědi přesného času.
Jak v malém, tak by to mohlo být ve velkém. Krajina Markvartic nás svádí ke kultivaci a k tvoření. Malebná a pohostinná je v našich představách… Skutečnost je tomu však vzdálena. Nekonečné jsou naše boje za krásné vzrostlé stromy a za ovocné aleje kolem silnic, ze kterých už zbylo tak málo! Lidská zloba se obrací ke stromům. Motorovým pilám se samy nemohou bránit. Těžko se smiřujeme se současným zkrášlováním naší krajiny telekomunikačními stožáry a již tu máme hrozbu něčeho horšího: pole monstrózních větrných elektráren, tyčící se nad krajinou do výšky l40 m!
Ale tak jako nám naše práce dává naději a učí nás trpělivosti, začínáme tak trochu naplňovat své sny o propojení naší malé krajiny s velkou krajinou Markvarticka. Začínáme sázet nové ovocné stromy kolem silnic, začínáme s obnovou starých ovocných odrůd, aby byla krajina nejen krásná, ale i užitečná pro všechny živočichy i ty pocestné. V plánu je zpřístupnění keltského hradiště „Šance“ s mimořádnou astronomickou orientací, kde by se jednou lidé mohli více sblížit s přírodou, jako to bývalo za keltských svátků.
Markvartická plošina tvoří rozvodí pro sedm vodních toků, které zde pramení a paprskovitě se rozbíhají do
sedmi stran, ale vodní hladiny zde mnoho není. Malým příspěvkem je obnovení žabího rybníčku v loškém roce na podzim (teď si uvědomujeme, že opět správně anatomicky položeném) na našem poli.
sedmi stran, ale vodní hladiny zde mnoho není. Malým příspěvkem je obnovení žabího rybníčku v loškém roce na podzim (teď si uvědomujeme, že opět správně anatomicky položeném) na našem poli. Rozmanitost naší „krajiny v malém“ dává velikou možnost poznávání celé přírody v souvislostech. Zrovna tak je velká rozmanitost našich návštěvníků, ať jsou to jen milovníci květin nebo profesionální zahradníci, léčitelé, botanici, entomologové či „obyčejní neobyčejní lidé“. Naše vzájemná setkání nás obohacují. Setkání v krajině jsou darem. Člověče, vejdi do krajiny, abys naplnil svoji duši!
