39 druhů květin a 17 druhů trav

Na střešní zahradě panují pro rostliny nejtvrdší podmínky k životu, které lze připodobnit v přírodě jen ke skalám s malým množstvím zeminy. Proto jsou zejména rostliny z takových stanovišť vhodné na střešní zahrady. Ale na skále přece jen rostlina svými kořínky najde po mnoha metrech vodu. Naproti tomu na střešní zahradě je pod malou vrstvou substrátu nepropustná hmota a rostliny jsou zcela odkázány na dodatečný přísun vody ze závlahy. Česká republika se rozkládá ve středu kontinentu, proto je u nás vzdušná vlhkost mnohem menší než v přímořských státech nebo na ostrovech. To je také důvod, proč nemůžeme vypěstovat hezkou střešní zahradu  bez závlahy během suchých měsíců. Pokud není během sucha porost na střeše zaléván, usychá a zatahuje se. To znamená, že některé rostliny opět vyraší, až budou mít na podzim vláhu. Při zakládání porostu   na střešní zahradě ze semen je lépe volit konec léta až podzim. V této době jsou delší noci a dny se ochlazují, proto mají rostliny příznivější podmínky ke vzcházení.   I tak se ale porost rozrůstá pomaleji a je vhodné výsev doplnit řídkou výsadbou tučnolistých rostlin k zastínění a zmírnění větrné eroze substrátu. Při zálivce během suchých měsíců se porost zapojuje ve 2. – 3. roce. V podmínkách střešní zahrady jsou obvykle rostliny drobné a není třeba je sekat. Při použití osiva STŘEŠNÍ ZAHRADA na suchá místa na zemi je zapěstování porostu rychlejší. Pokud příjde vlhčí období může zde vyrůst také plevel. Ten lze jednoduše omezit posekáním  a odstraněním z porostu. Nejlépe samosběrnou sekačkou posekat okolo 5 cm  nad povrchem půdy. Od druhého roku je porost na zemi zapojen a v závislosti na množství narostlé hmoty v důsledku srážek lze sekat 1 i vícetkrát do roka.