Vytrvalá nižší rostlina z čeledi pryskyřníkovitých. Brzy na jaře vykvétá velkými fialovými květy, otevřenými vzhůru ke slunci. Oproti jiným druhům konikleců má listy méně zpeřené /vykrajované/. Semena jsou jako u ostatních konikleců opatřena chmýrem, aby je vítr roznášel po okolí. V přírodě je tento druh velmi vzácný, roste spíše na stanovištích s odklonem od slunce a na půdách s bazickým podkladem.

Semena vyséváme raději pro předpěstování sazenic. Pokud máme možnost získat úplně čerstvě dozrálá semena, které se právě chmýřím uvolňují, ihned je vysejeme. V tom případě klíčí během 3 až 4 týdnů a do zimy sazenice narostou pro jarní výsadbu na stanoviště. Většinou jsou ale k dispozici již nějaký čas sklizená semena a také většinou odchmýřená. V tomto případě je nasejeme během zimy nebo brzkého jara, a následně klíčí během dubna. Tyto semenáče můžeme ještě na podzim nasázet na stanoviště. Hrozí zde ale nebezpečí, že mráz během zimy může zpřetrhat jemné kořínky a semenáčky zaschnou. Je třeba kontroly a případné ochrany např. položením chvojí. Semenáče obvykle vykvétají druhým rokem a jsou věkovité, pokud kořeny nesežerou myši.

Pokud tento druh pěstujeme v kultuře, například na záhoně, není náročný na speciální podmínky. Vyhovuje plné slunce a propustná vápnitější půda.