Vytrvalá nižší rostlina z čeledi pryskyřníkovitých. Na rozdíl od běžných zahradních konikleců má tento druh nící /skloněné/ tmavě fialové květy, které jsou i uvnitř podobné barvy. V přírodě se vzácně vyskytuje na bývalých pastvinách severního Maďarska a východního Slovenska /Horeš/. Máme podezření, že koniklec jižní a koniklec luční uherský je totožný druh ve dvou varietách.

Semena vyséváme raději pro předpěstování sazenic. Pokud máme možnost získat úplně čerstvě dozrálá semena, které se právě chmýřím uvolňují, ihned je vysejeme. V tom případě klíčí během 3 až 4 týdnů a do zimy sazenice narostou pro jarní výsadbu na stanoviště. Většinou jsou ale k dispozici již nějaký čas sklizená semena a také většinou odchmýřená. V tomto případě je nasejeme během zimy nebo brzkého jara, a následně klíčí během dubna. Tyto semenáče můžeme ještě na podzim nasázet na stanoviště. Hrozí zde ale nebezpečí, že mráz během zimy může zpřetrhat jemné kořínky a semenáčky zaschnou. Je třeba kontroly a případné ochrany např. položením chvojí. Semenáče obvykle vykvétají druhým rokem a jsou věkovité, pokud kořeny nesežerou myši.

Na podmínky stanoviště není tento druh náročný, snadno se pěstuje v běžných podmínkách.